Série
Veřejný obraz a kulturní plakáty
Mucha zde formuje prestiž hudby, techniky, národní reprezentace i kulturní události jako veřejně působící obraz.
Tahle série spojuje práce, v nichž Mucha neprodává běžný produkt, ale staví kulturní autoritu, občanskou slavnost nebo institucionální prestiž. Je to klíčový most mezi jeho plakátovým jazykem a pozdním zájmem o veřejnou reprezentaci.
Díla série — každé otevřete v deep zoomu
Datace podle našich záznamů: kolem 1900, 1904, 1926, 1927, 20. léta 20. století · Technika: Tisková reprodukce knižní ilustrace nebo frontispisu, Tisková reprodukce plakátu nebo devotional printu, Tisková reprodukce plakátu, Tisková reprodukce koncertního plakátu
Z frontispisu knihy Le Pater
Frontispis, v němž Mucha převádí knižní a duchovní materiál do soustředěné vertikály mezi ilustrací a veřejným obrazem.
Pater Noster
Duchovní obraz přeložený do veřejně působící vertikály, kde se modlitba mění v kulturní emblém a obřadnou přítomnost.
La Passion Edmonda Haraucourta
Kulturní plakát, kde Mucha spojuje duchovní téma, hudební prestiž a monumentální plakátovou scénografii.
Plakát pro sokolský slet v Praze
Národní slavnost proměněná v sebevědomý veřejný emblém tělesnosti, občanství a slavnostního rytmu.
De Forest Phonofilm
Pozdní technologický plakát, kde Mucha napojuje moderní médium zvukového filmu na svou vyzrálou dekorativní autoritu.
Zdeňka Černý, největší česká violoncellistka
Hudební veřejný portrét, v němž Mucha propojuje reprezentaci interpreta s dignitou pozdního stylu.